Diskuze s šéfredaktorem Respektu

Klára Trefná, , 0. vydání

Vážené a vážení, vítejte u přímého přenosu z diskuze na téma „Média a politika“. Dnešní datum je 8. září 2013 a favoritem nadcházejícího duelu je Erik Tabery. Proti němu sedí pohodlně usazené obecenstvo v plné síle. Kdo ví, třeba publikum vytáhne eso z rukávu… a taky že ano! Úvodní přednáška pana Taberyho je narušena příchodem významné české socioložky Jiřiny Šiklové! Jako kdyby si publikum uvědomilo své oslabení a povolalo náhradníka ze střídačky. Kromě ní se tým skládá z několika studentů a prapodivných starších mužů (PSM). Moderátorka diskuze znovu píská začátek a slovo dostává pan Tabery.

V úvodním slově Erik Tabery představuje sebe a svůj časopis. Už jako student byl velmi cílevědomý a práce v Respektu byla jeho snem. Záhy získal místo a po karierním žebříčku vystoupal až na jeho vrchol. Následuje óda na Respekt, jak je úplně jiný a mnohem lepší než jiné týdeníky a měsíčníky (ale pan Tabery nezná Postilion, že, haha).

Pozornost publika začíná opadat, čehož si všimá i řečník, chytrou kličkou mění téma a skóruje! Publikum se naklání kupředu a hltá každé jeho slovo. Hovoří o tom, jak politika působí na média a naopak. Například po volbách klesá prodejnost časopisu, a to nehledě na jeho obsah či výsledek voleb. Dále časopisu nijak nepomáhá, obsahuje-li investigativní reportáže, prodejnost se nemění, přestože reportáž stojí mnohem více sil a času. Pane Tabery, to je ono, ještě něco ze zákulisí!

Pan Tabery ví, jak táhnout na branku. Odhaluje, že Respekt hrál zajímavou roli v kauze Bárta&Škárka, kdy se Škárka při rozhovoru pro Respekt se svými činy svěřil, ale přál si, aby nic z toho nebylo zveřejněno. Kdyby Respekt postupoval dle jeho přání, byl by býval mohl být časopis souzen za spoluúčast na trestném činu. I kvůli ochraně veřejného mínění tak ke zveřejnění došlo, a tím i k odstartování celé kauzy.

Druhá strana duelu se však také hlásí o slovo! Konkrétně je to paní Šiklová, která se bez vyzvání ptá úplně mimo téma. Na tykačku si s Erikem povídají o „tom posledním článku s tamtím člověkem v Lidových novinách“ a čím to je, že „si dovolil takový styl“. Tamten člověk prý stejně odchází do Reflexu, takže si to mohl dovolit bez hrozby vyhazovu. Aha. To nebyla zrovna pomoc pro tým, ale hlavně že je paní Šiklová spokojená.

Dále se o slovo přihlásil PSM 1. Zkouší několik přihrávek naslepo, než se dostane k solidní akci. Několik let se prý snažil o sjednání přístupu novinářům na politická zasedání a nyní slaví úspěch. Nabízí panu Taberymu, jestli tam nechce posílat své redaktory. Ten hrdě odráží útok a odpovídá, že Respekt nemá redaktory nazbyt, aby je posílal na místa, kde nic zajímavého nezjistí (odpověď byla mnohem delší a taktnější, ale obsah zůstává stejný).

Na řadu přichází PSM 2, který se chystá předčítat část jakéhosi interview, které prý vyznívá velmi hrozivě a PSM 2 je vnímá jako útok na bezpečnost. Nečekaný zvrat - rozhodčí v tvídové sukni vytahuje žlutou kartu! Tak to tu ještě nebylo přátelé! PSM 2 mění taktiku a předčítá pouze několik vět, na kterých nikdo neshledává nic moc zajímavého.

No a víc se už posluchač nedozví. Zbytek utkání se dohrává ve stejně pomalém a líném tempu, které nepřináší žádný vzruch ani nové či zapsáníhodné informace. Pravděpodobně zažíváte stejné zklamání jako já. Přestože souboj vypadal slibně, početnější tým naprosto selhal. No jo, ale tak to u diskuzí bývá. Se vším respektem, příště si tam jděte sami.


Další články v Postilionu