Syrský popelník

Michal Zeman, , 2. vydání

Stává už se smutným pravidlem, že se lidé vyjadřují pouze k tématům, kterým rozumí. Zasvěceně píší o celospolečenských záležitostech a svoje erudované závěry dokládají statistikami, stanovisky lidí chytřejších a nejchytřejších nebo příklady takříkajíc ze života.

Tento nebezpečný trend je potřeba zvrátit, na stránkách Postilionu bych proto těmito řádky rád rozpoutal boj proti zasvěcenosti. Konec útlaku a diskriminace nás, kteří neznáme podrobnosti ba ani obecnosti konkrétních kauz.

Něco se pořád děje v Sýrii. Je to důležité. Lidé a věci tam proti sobě bojují. Lidé se tam nemají rádi. Ani věci se tam nemají rády. Veřejný intelektuál řekl, aby se lidé rádi měli. Měl pravdu. Souhlasím s ním a dodávám, že by se rády měly mít i věci. Lidé by ještě měli mít rádi věci a věci by měly mít rády lidi.

Mám rád buchtičky se šodó, ale nechápu, jak to může být hlavní jídlo. Je to spíš dezert. Nebo snídaně. Proto by měl v Sýrii zvítězit ten lepší. Ten, který šíří pravdu. Ten pán s normálníma ušima.


Další články v Postilionu